"Život je nemocnice, v níž každý pacient umírá touhou změnit postel." - Charles Baudelaire


 
►Myslet si, že to, co si vysníte, se splní, je bláhové a naivní.◄
►I hoped that the night will be forever. The night is over and you left me and I stayed alone.◄

Síla slova

9. ledna 2018 v 21:35 | Líza |  Mé teorie
Co se stane, pokud paníček bude svému psovi každý den opakovat, že je hloupý? Pes možná neví, co mu přesně říká, ale vycítí, že je zklamaný. A co udělá? Bude se mu chtít zavděčit, každý den se bude snažit víc a víc dokázat, že není žádný zklamání. A proč? Protože pes svého pána bezmezně miluje a chce být pochválen, chce vidět tu lásku v pánových očích.
A co se stane dál? Po čase ho to přestane bavit a smíří se s tím, že je hloupý pes. Přestane se snažit, protože proč? Není důvod snažit se dál.
A v mnohých případech je to tak i s lidmi. Tam pak záleží na tom, kdo to říká a komu to říká. Pokud na ulici potkáte člověka a on vám po rozhovoru s vámi, řekne, že jste hloupý, co se stane? No, pokud jste silná osobnost, pravděpodobně si z toho nebude nic dělat, pokrčíte rameny a půjdete dál. Jste-li slabá osobnost, chvíli se nad tím budete zamýšlet, ale pak se oklepete a taky půjdete dál.
Ale co se stane, pokud vám to opakuje člověk, na kterém vám záleží? Je to jako s pánem a jeho psem. Budete mu chtít ze začátku dokázat opak, sakra "vždyť já přece nejsem hloupá a ani měkká". Ale čím častěji to opakuje, tím víc se nad tím člověk zámýšlí. "A co když to je pravda? Jsem hloupá? Umím já vůbec něco? A nejsem já vážně měkká?"
Vrazí vám do srdce pomyslný šíp pochybností, a pokud nejste dostatečně silní, nejste to schopni vydržet. Po čase si taky budete říkat, že je to asi vážně tak a budete se tak i cítit. A ten člověk vlastně dokázal co? Dokázal z vás vyformulovat člověka, kterým jste nebyli, ale teď jím jste.
A co když je to mezi dítětem a rodičem? To je to nejhorší. Pokud rodič svému dítěti neustále opakuje, že je blbý, nedej bože zlý. Pak takový opravdu bude. A kdo za to může?
Nějak jsem se zatím nedobrala k řešení. Odstranit nežádoucího člověka ze života? A přijmout následky z toho, že už tam nebude a že tam nebudou ani ti, kteří se pohybovali výhradně okolo něj? Ale co když je ten nežádoucí člověk vaše matka, sestra, syn, bratr, někdo vám velice blízký? Takový lidi úplně nelze odstranit ze života a nikdy nevíte, zda rozhovor s nimi bude fungovat. Někteří ho přijmou, omluví se a něco se stane. Možná se změní. Jiní se naštvou, urazí a odejdou.
Nejsou pak těmi zlými hloupými a měkkými, ti kteří to říkají? Protože jak nejlépe srazit člověka? Tím, že ho budete srážet dolů, aby vy jste byli lepší. Takže nakonec ten, kdo uraží je smutnější, než ten, který je urážen.
Zajímalo by mě, co si takový člověk pak počne, když všechny kolem sebe srazí. Ano, chvíli bude ten king, který dokázal, že jsou všichni hloupější než on, ale co pak? Oni se postaví zpátky na nohy a odejdou, tedy většinou, protože pochopí, že nemá smysl trávit čas s někým, kdo je neustále uráží, ať už je to maska nebo ne. A on udělá co? ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama