"Život je nemocnice, v níž každý pacient umírá touhou změnit postel." - Charles Baudelaire


 
►Myslet si, že to, co si vysníte, se splní, je bláhové a naivní.◄
►I hoped that the night will be forever. The night is over and you left me and I stayed alone.◄

Porouchaný stroj

10. srpna 2016 v 22:19 | Líza |  Moje trable
Hi!
Mám pocit, že je se mnou něco špatně, že mám nějakou špatnou nebo porochounou součástku, nějaký šroubek či závit. Kdybych byla stroj asi by mě můj majitel dávno vyhodil někam na smetiště a kdokoli další by mě objevil, po pár dnech by mě dal stejně pryč.
Měla bych se přeci cítit šťastná, každý by mi to řekl. "Máš přítele, rodinu, co tě podporují, vystudovala jsi dobrou střední školu, chystáš se na VŠ, máš dobrý zázemí, sice nejsi bohatá, ale na svoji finanční situaci si taky nemůžeš nijak stěžovat a ještě máš malý štěstí v podobě černo-bílého psího klubíčka. Co víc bys chtěla?"
A o to jde. Co já bych vlastně chtěla? Mám pocit, že mi život tak nějak uniká mezi prsty. Všichni mi říkají, bude ti dvacet, už jsi dost stará na to, aby jsi věděla, co chceš. Ne, nejsem, vyrostla jsem nějak moc rychle. Nechci mít zodpovědnost za sebe, natož pak za někoho dalšího nebo za to, co dělám. Chci si hrát, jako malé dítě, chci dělat blbosti a nebýt za to nijak potrestaná, chci se chovat bláznivě, chci chodit na diskotéky a bavit se. Ale pořád tam je někde něco, co mě drží zpátky a nechce mi to dovolit. Pořád se musím chovat jako ta slušná holka, co nikdy nic neudělala, co nikdy nezkusila nic, co by odporovalo zákonům. Já taková být nechci, ale okolnosti a svět kolem mě nutí takovou být.
A další část mě, to nehodlá pochopit. Ta část mého já, je divoká a vzpurná a dere se na povrch. A nechce být spoutaná zase někde uvnitř mé duše.
Mám pocit, že se asi rozskočím na dvě části. Jedna si přeje zůstat tam, kde on znamená bezpečí a zázemí a ta druhá si přeje být tam, kde jednu mitutu štěstí vyměním za celoživotní trápení.
Kdyby se mnou bylo všechno v pořádku, tak bych přece nechtěla utéct do náručí, kde můžu být jen chvíli, a pak zase musím odejít.
Mám rozstříštěné srdce, které neví, co chce a už zapomnělo, co to znamená MILOVAT.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama