"Život je nemocnice, v níž každý pacient umírá touhou změnit postel." - Charles Baudelaire


 
►Myslet si, že to, co si vysníte, se splní, je bláhové a naivní.◄
►I hoped that the night will be forever. The night is over and you left me and I stayed alone.◄

Co mám dělat?

19. února 2015 v 22:16 | Líza |  >Moje tvorba<


Mě dotek jeho
působí trápení i radost.
Já rtů jeho
bych se přála dotknout.
Mám ho ráda?
Ty tvoje doteky
co to má být
Ty tvoje pohledy
já nevím, co si toho mám vzít
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sárča Sárča | Web | 19. února 2015 v 22:42 | Reagovat

Něco podobného jsem také zažila...:/ Držím palce a jinak moc hezky napsaná a procítěná báseň..:)

2 Líza Líza | E-mail | Web | 25. února 2015 v 10:26 | Reagovat

Děkuju :)

3 Kristeen Kristeen | Web | 25. února 2015 v 20:30 | Reagovat

Takéto chvíle bývajú ťažké, veľmi výstižné a krásne, taktiež držím palce :)

4 Líza Líza | Web | 26. února 2015 v 0:21 | Reagovat

děkuju moc :)
je to hodně těžký a hlavně když nevíš, co si máš o tom člověku myslet.

5 Simix Simix | Web | 26. února 2015 v 8:15 | Reagovat

Krásná básnička... to mi hodně připomíná ...

6 Líza Líza | E-mail | Web | 27. února 2015 v 22:11 | Reagovat

[5]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama