"Život je nemocnice, v níž každý pacient umírá touhou změnit postel." - Charles Baudelaire


 
►Myslet si, že to, co si vysníte, se splní, je bláhové a naivní.◄
►I hoped that the night will be forever. The night is over and you left me and I stayed alone.◄

Mám tě ráda!

8. srpna 2019 v 23:23 | Líza |  >Moje tvorba<
Místo máš v srdci mém,
i když jsi ho jednou zlomil.
Znovu jsi ty ledy prolomil.
Teď jsi mým přítelem.

Jsi má kotva,
co drží mě nad vodou.
Pomáháš mi s temnotou,
když držím se jen sotva.

Jsi má brzda,
co pomáhá mi zpomalit
a nedovolí mi znovu se popálit.
Jsi prostě hvězda!

Jsi má opora,
když ztrácím se ve tmě,
víš kdy tu být pro mě.
A to vše dokola.

Jsi má podpora
když brečím
nad nečím.
Pak nepotřebuju doktora.

Nosíš mi gumové medvídky,
když jsem na dně
a rozrušená jsem hodně.
Pak vždycky přivedeš mě zpátky.

A nakonec jsi tu vždycky,
když nevím si rady,
jsi prostě tady.
Mám tě ráda a nemyslím to ironicky!

 

Dospělost

7. srpna 2019 v 21:39 | Líza
Když člověk dospěje,
ztratí se naděje?
A ztratí se zájem,
když od sebe odejdem?

Ztratí se z očí ten lesk,
dokud znovu nezasáhne blesk?
A ztratíme se sobě,
když žijeme v takové době?

Ztratí se city,
když ztratíš se ty?
A ztratí se emoce,
když budeme daleko od sebe?

Ztratí se ty slova,
když zapomene je má hlava?
A ztratí se ty doteky,
když ztratíme se navěky?

Kam dál

Reklama